Jak přežít extrémní vedra. 7 letních tipů od předního českého kardiologa
Exotické dovolené, odpoledne strávená u vody a víkendy na letních festivalech jsou neodmyslitelnou součástí prázdninové sezóny. I letos však odborníci důrazně varují před vlnami veder, které mohou ideální letní dny rychle proměnit v noční můru. Vysoké teploty totiž oproti běžným klimatickým podmínkám představují podstatně vyšší riziko pro lidské srdce a celý oběhový systém. Jak se v parném létě vyhnout nečekanému kolapsu a prožít horké dny v bezpečí, radí prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, místopředseda České kardiologické společnosti.
Peklo pro oběhový systém. Co dělá extrémní žár s naším srdcem?
Když teploty stoupají k tropickým hodnotám, lidský organismus musí vynaložit obrovské množství energie na termoregulaci – tedy na udržení stabilní vnitřní teploty. Hlavním chladicím mechanismem těla je odpařování potu. Aby mohl tento proces fungovat, srdce musí začít pracovat na plné obrátky. Docházející k masivnímu rozšíření (vazodilataci) periferních cév v kůži, kam kardiální pumpa směřuje krev z vnitřních orgánů, aby se ochladila.
Tento proces drasticky zvyšuje minutový srdeční objem a tepovou frekvenci. Pokud navíc tělo kvůli pocení ztrácí tekutiny, objem krve v oběhu klesá, krev houstne a krevní tlak může prudce poklesnout. Pro lidi se skrytým nebo již diagnostikovaným srdečním onemocněním tak horké počasí představuje extrémní zátěž, která může bez správné prevence vyústit v selhání oběhu.
Sedm letních tipů, jak přežít vedra podle kardiologa
Následující doporučení sestavená předním českým kardiologem představují základní manuál pro bezpečné zvládnutí rizikových letních dnů.
1) Dodržujte pitný režim (čistá voda občas nestačí)
Tělo během dne ztrácí kvůli intenzivnímu pocení velké množství tekutin, což činí dostatečný příjem vody naprosto klíčovým pro prevenci dehydratace. V extrémních dnech však pouhé pití kohoutkové vody nemusí pokrýt skutečné potřeby organismu.
„V horkém období ztrácíme nejen vodu, ale i ionty. Problém může nastat u lidí, kteří se prolévají pouze čistou vodou – to nemusí stačit.“
prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC
Vhodné je proto zařadit také iontové nápoje nebo elektrolyty, které obnoví minerální rovnováhu v krvi.

Kde najdete elektrolyty?
Mezi nápoje přirozeně bohaté na elektrolyty (zejména sodík, draslík, hořčík a vápník) patří:
- středně a silně mineralizované minerální vody,
- isotonické sportovní nápoje,
- kokosová voda,
- rehydratační roztoky z lékárny.
Tip: Skvělým přírodním zdrojem jsou také neochucené zeleninové šťávy (např. rajčatová) mírně osolené špetkou soli.
2) Vyhněte se náročné fyzické aktivitě
Plánovat náročné sportovní výkony na dobu, kdy slunce pálí nejvíce, je hazardem se zdravím. Vyrazit na cyklovýlet ve třicetistupňovém horku v jednu hodinu odpoledne rozhodně není dobrý nápad. Bezpečnější volbou je kratší procházka v ranních nebo pozdních večerních hodinách, mimo přímý žár. Pozor je třeba dávat nejen venku.
„Dalším problémem mohou být sportovní aktivity v uzavřených a málo větraných prostorách. Tam může docházet k přehřátí organismu, aniž by na nás slunce přímo svítilo.“
prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC
3) Opatrně na festivalech (alkohol jako skrytý nepřítel)
Letní festivaly v sobě koncentrují hned několik rizik: přímé slunce, dlouhé stání a přeplněné haly či stany s vydýchaným vzduchem. Na těchto akcích je nutné pravidelně vyhledávat stín, dopřát si chvíle klidu a neustále pít nealkoholické tekutiny. Největší hrozbou je zde však konzumace alkoholu.
„Konzumace většího množství alkoholu je ve vedru nebezpečná. Alkohol organismus spíše vysušuje, což může vést k nevolnosti a v krajním případě i ke kolapsu.“
prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC
4) Pozor na energetické nápoje
Zatímco dvě nebo tři běžné kávy tělu v horku neublíží, před energetickými nápoji kardiologové důrazně varují. Jejich specifické složení v kombinaci s vysokými teplotami představuje pro srdeční aparát enormní riziko.
„V energetických nápojích je kofeinu daleko více než v kávě, a toxický efekt se tak může dostavit mnohem dříve. Jejich kombinace s alkoholem je pak obzvláště špatný nápad.“
prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC
5) Klimatizaci používejte s rozumem
Užívat si chladivý vzduch z klimatizace je sice příjemné, ale její nesprávné nastavení může tělo vystavit nebezpečnému teplotnímu šoku. Prudké a radikální změny teplot zatěžují cévy, které se musí bleskově stahovat a roztahovat.
„Doporučujeme, aby rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou nebyl větší než 4 až 5 °C. Hlavní ale je, aby tyto přechody nebyly krátkodobé a brutální.“
prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC
6) Konzultujte svou léčbu s lékařem
Lidé, kteří se dlouhodobě léčí s chronickým onemocněním, by měli být v létě dvojnásob obezřetní. Týká se to především pacientů s vysokým krevním tlakem (hypertenzí) nebo srdečním selháním.
„Stav těchto pacientů se může v horku výrazně zhoršit, a proto je u nich nutné dbát na všechna preventivní opatření obzvlášť důsledně, u některých nemocných bude na místě úprava léčby, vždy ale po konzultaci s lékařem.“
prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC
Vysoké teploty totiž mohou přirozeně snižovat krevní tlak, což v kombinaci se stávajícími léky vyžaduje odbornou korekci dávkování.
7) Sledujte své okolí a jednejte rychle
V tropických dnech je důležité nebýt lhostejný a sledovat nejen projevy vlastního těla, ale i stav lidí ve svém bezprostředním okolí. Pokud u někoho spatříte známky přehřátí, slabosti či vyčerpání, je nutné okamžitě zakročit.
„Člověk by se měl okamžitě dostat do chladného prostředí a začít se hydratovat. Pokud dotyčný nevypadá dobře, neváhejte and zavolejte záchrannou službu. V okamžiku, kdy začne být dezorientovaný, zmatený nebo upadá do bezvědomí, situaci rozhodně nepodceňujte.“
prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC
Srovnání rizikových faktorů v letním období
Následující přehledná tabulka ukazuje, jak jednotlivé letní aktivity ovlivňují kardiovaskulární systém a jaké kroky jsou nezbytné pro minimalizaci rizik.
| Letní faktor / aktivita | Dopad na kardiovaskulární systém | Hlavní riziko | Správné preventivní opatření |
| Pobyt na přímém slunci v poledne | Extrémní nárůst vnitřní teploty, masivní pocení. | Úpal, dehydratace, náhlý pokles tlaku. | Pobyt ve stínu mezi 11:00 a 15:00, pokrývka hlavy. |
| Konzumace alkoholu ve vedru | Vazodilatace (rozšíření cév), blokování antidiuretického hormonu. | Těžká dehydratace, oběhový kolaps. | Striktní omezení alkoholu, prokládání každé sklenice vodou s ionty. |
| Klimatizace nastavená na nízkou teplotu | Prudké zúžení cév při přechodu z tepla do chladu. | Teplotní šok, zátěž pro srdce, infarktový stav. | Nastavení teploty maximálně o 4 až 5 °C níže než venku. |
| Užívání léků na tlak bez konzultace | Kumulace účinku léků s přirozeným poklesem tlaku v horku. | Kritická hypotenze, motání hlavy, mdloby. | Konzultace letního režimu a dávkování s ošetřujícím lékařem. |
Průvodce letní bezpečností pro vaše srdce
Jaké jsou první varovné signály, že mé srdce nezvládá letní horko?
Mezi první varovné příznaky přetížení oběhové soustavy patří silné bušení srdce (palpitace), nevysvětlitelná svalová slabost, motání hlavy při rychlém vstanutí, mžitky před očima, nevolnost nebo studený pot. Pokud tyto příznaky pocítíte, okamžitě přerušte jakoukoli činnost, přesuňte se do stínu či chladné místnosti, uvolněte oděv kolem krku a začněte po malých doušcích pít vlažnou vodu.
Proč jsou energetické nápoje v horku nebezpečnější než běžná káva?
Klasická káva sice obsahuje kofein, ale obvykle ji pijeme v rozumném množství a tělo je na ni zvyklé. Energetické nápoje obsahují kofeinu mnohonásobně více a často jsou kombinovány s dalšími stimulanty (taurin, guarana) a velkým množstvím cukru. Tato kombinace v horkém počasí extrémně bičuje srdeční sval ke zvýšené aktivitě, zvyšuje krevní tlak a může vyvolat nebezpečné arytmie (poruchy srdečního rytmu) i u mladých a jinak zdravých jedinců.
Jak správně poskytnout první pomoc člověku, který zkolaboval z horka?
Pokud dotyčný upadne do bezvědomí, okamžitě volejte záchrannou službu na lince 155. Pokud komunikuje, ale vykazuje známky zmatenosti či slabosti, přeneste ho do chladu. Položte ho na záda a zvedněte mu dolní končetiny přibližně o 30 centimetrů vysoko (tím podpoříte návrat krve k srdci a mozku). Ochlazujte ho pomocí vlažných obkladů (nikoli ledových, ty by způsobily šok) a pokud je plně při vědomí, podávejte mu po lžičkách vodu nebo iontový nápoj.
Léto a s ním spojené vysoké teploty nemusí představovat hrozbu, pokud k nim přistupujeme s respektem a rozumem. Klíčem k bezpečnému zvládnutí tropických dní je prevence: naslouchat varovným signálům vlastního těla, doplňovat ztracené minerály, vyhýbat se nebezpečným kombinacím alkoholu či stimulantů a chránit chronicky nemocné lidi ve svém okolí. Dodržováním sedmi jednoduchých pravidel od kardiologa prof. Aleše Linharta zajistíte, že vaše léto zůstane plné skvělých zážitků bez zbytečného ohrožení života a zdraví.
Autorský článek
FOTO: Magnific

Působí v médiích a jako specializovaný diplomovaný zdravotník dlouhodobě pracovala v intenzivní medicíně. Je autorkou metody Doteková terapie.
Věnuje se vědecké činnosti v oblasti psychosomatiky, kde propojuje své zkušenosti ze zdravotnictví s moderními terapeutickými přístupy. Ve své práci se zaměřuje na souvislosti mezi tělem, psychikou a celkovým zdravím člověka.


